Převodovka

 

Po sérii článků o technice, která se ukrývá přímo pod „haubnou“ auta, se dnes posuneme malinko dále a to k části která není přímo pod „haubnou“, ale o něco málo dál, a tou částí je převodovka.

Je to zařízení, které změnou převodového poměru mezi motorem a hnacími koly umožňuje optimálně využívat průběh točivého momentu.

  • Motor totiž při nízkých otáčkách podává malý výkon
  • Při vysokých otáčkách se chová nehospodárně
  • Navíc umožňuje samozřejmě i jízdu dozadu

Převodovky lze obecně rozdělit podle druhu převodů a také podle způsobu řazení jednotlivých stupňů, uvedeme si pár příkladů: Převodovky s ozubenými koly Dvouhřídelové – převodovka s ozubenými koly – každý převod je tvořen jedním hnacím a jedním hnaným kolem s vnějším čelním ozubením. Kola se do sebe zasouvají pomocí spojek (Zubové, nebo synchronizační). Tří hřídelové – Převod je tvořen dvěma dvojicemi kol s vnějším čelním ozubením Hydrostatické – Kapalina stlačována čerpadly Řetězové převodovky – Převody pomocí řetězů a řetězových kol Planetové – Převody ozubenými planetovými soukolími.

Výrobci vozů dbají na optimální sladění celé převodové soustavy (převodovka, spojka, motor) a ke konkrétnímu motoru výrobce automaticky montuje příslušnou převodovku, která dokáže správně

  1. Využít potenciál motoru
  2. Udržuje rozumnou spotřebu
  3. Patřičný komfort jízdy

Z uvedeného jasně vyplývá, že když dojde ke zvýšení výkonu motoru, naruší se tím předem připravená rovnováha, a může dojít k řadě problémů. Asi nejběžnější je nárůst točivého, to samo o sobě je výhodou než problémem, ovšem problém je ten, že výrazný nárůst točivého momentu nebude zvládat spojka, nebo se výrazně sníží její životnost. Dále se může vyskytnout problém s pevností převodovky, která dostává pořádně zabrat a za čas se může stát, že se převodovka „vysype“. Naštěstí jsou sériové převodovky i spojky částečně předimenzovány, takže pokud se do úpravy motoru pustíme v rozumné, decentní míře, problémy by se jí měly vyhnout. Pokud upravujeme výkon tím způsobem, že vyměníme stávající motor za větší a konstrukce auta to umožňuje, doporučuje se vyměnit z daného motoru i převodovka, nebo z dieselových verzí, které jak známo pracují s o dost větším kroutícím momentem než benzínové motory. Pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodneme pro přestavbu převodovky, patrně o přidání dalšího stupně (např. 6ka u škodovek) nebo o „přeskládání“ kvaltů, zkrácení, prodloužení kvaltů, k závodnímu bezspojkovému řazení Hewland, či v poslední době často i v sérii vyskytujícímu se, postupnému řazení. Při změně odstupňování převodů dochází buď k výměně tzv. stálého převodu (hruška a talířové kolo). V tomto případě bude sice odstupňování stejné, ale buď se převodovka zkrátí, nebo prodlouží. Systém hewland nepoužívá synchrony, ale řadí se zde zubovými spojkami. Stupně lze měnit bez použití spojkového pedálu, takže je mnohem rychlejší. Hewland a klasická sériová synchronní převodovka mají společný pouze obal a systém řazení do „H“, jinak se jedná o zcela odlišné systémy.

Převodovky konstruované pro výkonnější motory se od běžných liší především tvarem zubů jednotlivých koleček. U výkonných a sportovních motorů se zuby po sobě jakoby šoupou, sériové se s minimálním odporem zcela přirozeně odvalují. Z tohoto hlediska je logické, že převodovka s minimálním třením může zaručit vyšší životnost než převodovka, ve které probíhají mnohem větší rázy. Povrch sériových koleček je podroben celé řadě úprav, které mají za cíl především snížit již zmíněné tření a také zaručit minimální hlučnost. Povrch koleček ze sportovních převodovek se upravuje pouze minimálně, nebo někdy i vůbec. Převodovka DSG Zrychlení řazení jednotlivých převodových stupňů bez přerušení přenosu výkonu přinesly nedávno představené převodovky vyvinuté koncernem VW. DSG je zkratka Direkt Shift Gearbox. Je to tříhřídelová převodovka rozdělná na dvě převodovky se dvěma spojkami a dvěma vstupními a výstupními hřídeli. Podle otáček motoru a množství dodávaného paliva zařadí první část převodovky jeden stupeň, který je motorem spojen díky příslušné spojce. Současně s tímto úkonem je ve druhé části převodovky naprázdno zařazen i následující stupeň. Ten ovšem díky vypnuté druhé není spojen s motorem. Nastane-li pokles otáček, převodovka řadí následující stupeň nižší, dochází –li k akceleraci, převodovka připraví vyšší stupeň. Změna převodu je bleskurychlá, protože následující stupeň je vlastně již zařazen a prodlevu způsobuje jen příslušná spojka. Přeřazení trvá přibližně 35ms. V současnosti je tato konstrukce v osobáku spíše luxusem, ale jistě brzy přijde doba, kdy tato či obdobná konstrukce převodovky bude zcela běžná

 

Oprava převodovky – Subaru Justy RV.2008   36 243 Km

 

 

 

 

Špony z ložiska                                                                                                              Vydrolené ložisko

 

 

 

Leave a Reply