Archive for Duben 2011

Dacia se v Česku začne prodávat od června.

 

Dacia vypustila sadu nových fotografií svého nového SUV Duster. Novinka, jenž bude patřit mezi nejlevnější vozy s pohonem obou náprav, v Česku prodávat od června.se začne

Dacia Duster

Jedno z nejlevnějších SUV na trhu – Dacia Duster – se začne prodávat prvního června. Přinášíme oficiální kompletní ceník, nejlacinější verze s benzínovou šestnáctistovkou přijde na 250 tisíc, nejlevnější verze s pohonem všech kol je za tři sta tisíc korun.

Duster měří na délku 4,31 metru a patří tedy ke kompaktním zástupcům kategorie SUV, podobně jako Škoda Yeti. Na výšku měří Dacia Duster 1,82 m, zavazadlový prostor nabízí základní objem 475 litrů.

V nabídce bude benzínová šestnáctistovka (81 kW / 110 k) nebo dva turbodiesely – 63 kW (85 k) a 77 kW (105 k). Techniku pohonu 4×4 dodal Nissan. Světlá výška činí solidních 200 mm.

V nabídce jsou tři motory, verze s pohonem přední nápravy i 4×4. Základní verze Access má ABS s brzdovým asistentem a dva přední airbagy (u spolujezdce vypínatelný), nicméně vzhledem k nízké ceně nemá v základní výbavě autorádio, centrální zamykání, elektrické ovládání oken či klimatizaci. Ceny příplatkových výbav jsou nicméně rozumně zvolené – kupříkladu manuální klimatizace stojí 15 tisíc, ESP osm tisíc korun.

École de Ski Francais (ESF)

Série dostala  (ESF)  název École de Ski Francais F) a vznikla u příležitosti desetiletého výročí spolupráce se stejnojmennou lyžařskou školou. Plánovaný počet vyrobených kusů ovšem Renault nezveřejnil.

Co se komfortních prvků týče, vychází z verze Lauréate, disponuje pohonem obou náprav a pod kapotou jí klape přeplňovaný vznětový čtyřválec dCi 110 o objemu 1,5 l s výkonem 81 kW. Je určena pouze pro instruktory ESF, kteří za ní zaplatí minimálně 18.990 eur (necelých 436.800,- Kč).

Co Dacia jim nabídne? Základním odstínem laku je bílá Glacier White. Kromě nezbytných emblémů ESF na předním páru dveří jsou na voze i důležitější prvky: zesílený hliníkový ochranný rám pod motorem, či střešní nosiče s příčníky pro uložení až čtyř párů lyží.

Základní výbava dále obsahuje přední mlhovky, elektricky nastavitelná a vyhřívaná zpětná zrcátka, manuální klimatizaci, rádio s přehrávačem CD/MP3 a ovládáním na volantu, gumové koberce pro čtveřici pasažérů, šestnáctipalcová litá kola a sadu ocelových ráfků se zimními pneumatikami, které dodává Continental. Příplatky představují elektroničtí pomocníci: kontrola stability ESP a prokluzu ASR v balíčku za 300 eur (přes 7.300 Kč). Dalších 450 eur (11 tisíc korun) si dealeři účtují za šedou metalízu Platine Grey, kterou má také vůz na firemních fotografiích.

Duster je v současnosti v takřka domovské Francii suverénně nejprodávanějším modelem mezi terénními vozy a SUV napříč všemi kategoriemi. V únoru našlo své majitele 3.563 aut, zatímco druhý Tiguan měl již velkou ztrátu: koupilo si jej 1.141 zákazníků Třetí Kugu pak zvolilo jen 792 Francouzů.

Na českém trhu jej překonává Škoda Yeti, Duster je ovšem sněžnému muži zdatným konkurentem. Posuďte sami: zatímco Yeti má za první čtvrtinu roku 2011 na kontě 1.002 kusů, Duster 774. Je tak druhým nejprodávanějším SUV vůbec a lídrem mezi importy.

Ve statistice čtyřkolek mu za stejné období patří dokonce prvenství za 648 exemplářů, následují jej Škoda

30% ojetých aut má nezjistitelný původ

 

Na českých silnicích se objevuje stále více aut poskládaných z trosek

Stále častěji je možné se na silnicích setkat s auty, která jsou více či méně poskládaná a svařovaná z trosek aut po těžkých bouračkách nebo z ukradených dílů. Takové auto se dá nejčastěji koupit už jako ojeté za velmi výhodnou cenu.

Podle odhadů odborníků to může být až 30 % ojetých automobilů, které mají pochybnou historii nebo nezjistitelný původ. Takto poskládaná auta jsou pro laika téměř nemožné rozeznat od aut originálních. Všechny spáry vzniklé tímto způsobem jsou totiž pečlivě zakryty venkovními panely auta, jako jsou blatníky, plastové díly nebo ochranné nátěry. Největší nebezpeční tak vzniká pro osazenstvo posádky takto vyrobených vozidel při srážce. Auto se totiž doslova rozpadne na několik kusů a všechny bezpečností prvky tak přijdou vniveč.

Nejčastěji takto svařovaná auta odhalí až technici při uzavírání smluv o havarijním pojištění. Havarijní pojištění je pojištění pro případ kdy dojde k poškození auta živelnou pohromou, vandalismem, havarií nebo v případě, že je vozidlo ukradeno. Sjednává se k povinnému ručení a v dnešní době je možné jej uzavřít přes internet, jak tomu nabízí například pojišťovna Direct. Součástí havarijního pojištění jsou také asistenční služby při poruchách nebo nehodách. Asistenční služby je možné využít, jak v na území České republiky, tak i v zahraničí.

Péče o auto po zimě

 

Pokud majiteli záleží na tom, aby jeho vůz byl co nejdéle ve skvělé formě a vypadal hezky, musí o něj dobře pečovat a dopřát mu pravidelný servis. Péče o karoserii, interiér a další je věcí každého majitele a je vždy ukázkou toho, jak se o své auto stará.

Péče o karoserii, ochrana před korozí

Kvalita laku je nejen estetickým, ale i funkčním prvkem každého vozu. Krásně naleštěná karoserie je bezesporu pastvou pro oči a odměnou jeho majiteli za vynaložené úsilí, ale udržovaný vůz je i mnohem atraktivnější při případném prodeji. To je také první hledisko, které potenciálního kupce zaujme. Zdravý lak má také důležitou funkci chránit kovové díly před korozí. V současné době jsou pozinkované plechy karoserie samozřejmostí, ale pozinkování není všelék a i tato povrchová úprava má svou životnost. Pokud se na pozinkovaný kov dostane agresivní látka, velice brzy se může objevit oxidace. Při pokusu s různými pozinkovanými šrouby ve vodě s malým procentem kyseliny se na jejich povrchu objevila během pár dnů vrstvička oxidace a koroze. Pokud dojde k poškození laku až na tuto vrstvu, koroze se může i překvapivě brzy ukázat. Zejména v zimním období, kdy jsou cesty ošetřovány solí a kamínky, dostává lak pořádně zabrat. Proto je dobré co nejspíš zatřít barvou vzniklé oděrky a výtluky od kamínků v laku. Pokud je auto znečištěné od soli, nemělo by se dávat do vyhřívané garáže. Vyšší teplota totiž značně urychlí oxidaci kovů. I nečistoty v sobě zadržuji škodlivou vlhkost. Nejlepší řešení je auto čím jak nejspíš vystříkat proudem vody a sůl i další nečistoty odstranit. Je dobré používat přiměřeně teplou vodu, horká voda je pro lak zejména v zimě nevhodná. Pokud se lak pravidelně nemyje, ztrácí svůj lesk.

Jak umývat auto?

Sama jsem zastáncem ručního mytí, kartáče v myčkách ve většině případů způsobí na povrchu laku jemné škrábance, které jsou nepříjemně viditelné zejména za slunečného počasí. Před mytím auta je nejlepší důkladně vystříkat karoserii a spodek auta včetně podběhů silnějším proudem vody, často se používají tlakové čističe. Takto se rozmočí a odstraní hrubé nečistoty a také drobné částice, které by při mytí houbkou poškrábaly lak. Při mytí vozu houbkou používám jen čistou vlažnou vodu do 50°C bez jakéhokoliv šampónu. Šampóny často bývají pro lak agresivní, odstraňují ochrannou vrstvu vosku a jejich zbytky se mohou zdržovat v dutinách vozu nebo třeba v plastových lištách oken. Tento problém jsem kdysi řešila, když značkový autošampón s voskem zhoršil chod oken v lištách a bylo je třeba důkladně promazat silikonovým olejem, aby zase chodily O.K. Pokud je lak navoskován kvalitním voskem (viz dále), nečistoty jdou snadno odstranit jen čistou vodou bez jakékoliv další chemie…

Po důkladném umytí houbkou se auto znovu vystříká proudem vody. Pak je velice důležité ho dobře vysušit, jinak by zaschlé kapičky vody způsobily na laku nevzhledné „mapy“. Hodně se mi osvědčila švédská utěrka – používám tu největší „Profi“, která absorbuje nejvíc vody a je dostatečně jemná. Auto myju i vytírám vždy od předních a horních dílů karoserie směrem dozadu a dolů. Jako poslední dělám prahy a kola. Hadr pravidelně promáchávám v teplé vodě. Musí se důkladně vysušit i vnitřek vozu, rám kolem dveří, zavazadelník, vnitřek víčka nádrže a i motorový prostor. Ve finále ještě použiju jelenici, kterou čistím zejména okna (i zevnitř) a chromované doplňky. Po umytí je vhodné trochu protáhnout brzdy, stačí krátká jízda, aby se odstranila vrstvička rzi z kotoučů a také proud vzduchu vytlačí zbylou vodu ze skulinek a nepřístupných míst pryč.

Nikdy se nesmí znečištěný lak čistit „nasucho“, protože by částice na něm způsobily trvalé poškození a šrámy. I před voskováním je třeba lak dokonale vyčistit a vysušit.

Voskování a konzervace laku

V obchodech nabízejí bohatý sortiment vosků a prostředků na ochranu a vyleštění laku. Každý takový vosk umí však „jen něco“ a je třeba je kombinovat. Na barevné – nemetalické laky jsou vhodné barevné leštěnky (např.Turtle Wax), které kromě jemných brusných částic obsahují i barevný pigment, který dodá laku nejen hluboký lesk, ale i svěží barvu. Obsah konzervačních látek však nedostačuje k dlouhodobé ochraně, ač to výrobce na obalu píše, a tak po několika umytích, se vosk rychle ztrácí. Naproti tomu se prodávají tzv. tvrdé vosky (zpravidla to jsou čiré tekuté látky) s dlouhodobou ochranou. Ty vydrží na laku déle, ale zase nemají schopnost ho tak hezky vyleštit. Kdysi se prodával finský vosk KORREK TEFLOX, který měl funkci leštit i dokonale konzervovat. Vydržel na laku téměř půl roku. V jeho složení byl i teflon a silikon. Byl to jeden z mála vosků, které nešly z použitého hadříku vyprat, takže bylo jasné, že na laku zůstane velmi dlouho. Na drobné šrámy jsou vhodné brusné pasty, velmi kvalitní je 3M s jemností částic 2000, kterou používají profíci v lakovnách. Po několika létech, co pečuji o auto jsem došla k závěru, že nejlepší je namíchání vosků podle potřeby. Na metalický perleťový lak používám celkem pět složek v určitém poměru. Barevný vosk (Turtle Wax) + jemná brusná posta (u nového laku není třeba)+tvrdý vosk (Hard Wax) + silikonový a teflonový olej (tyto oleje tvoří maximálně 10% z celé směsi). V létě převažuje množství barevné leštěnky, v zimě naopak tvrdý vosk. Vše je třeba dokonale promíchat a nejlépe ihned spotřebovat.

Voskování karoserie se provádí stejně jako u mytí od předních a horních dílů směrem dozadu a dolů. Voskuji i litá kola. Na dobře větraném a stinném místě se vosk nanáší krouživými pohyby pomocí měkkého hadříku postupně na celou plochu karoserie a je třeba ošetřit i vnitřní části rámu, lemy blatníků, vnitřky a spodek dveří a další lakované díly automobilu. Stačí nanést tenkou vrstvu, ale o to více důkladně. Nanesenou směs vosků a přípravků ponechám zaschnout a reagovat s lakem několik hodin. Poté vše vyleštím velmi měkkým hadříkem, jde to celkem snadno. Takto ošetřený lak má nádherný a hluboký lesk, barva ožije a zmizí i jemné šrámy. Ochranná vrstva vydrží na laku cca půl roku, je-li omýván pouze čistou vodou. Protože ochranná vrstva obsahuje silikon a teflon, není možné lak několik měsíců přestříkat.

Péče o plastové a pryžové díly

Velmi dobrou účinnost mají pěnové čističe (např. Armorall) a také přípravky obsahující silikon a lanolin. Pro svou jemnou vůni jsou vhodné i na plasty v interiéru. Pěna se nanáší pomocí jemné houbičky a je třeba ji pečlivě rozleštit, aby se vytvořila rovnoměrná vrstva. Po zaschnutí se může ještě jednou přeleštit suchou houbkou. Je důležité dbát i o plastové lišty kolem oken včetně vodících lišt, v nichž chodí skla, těsnění, pneumatiky, ale také o plastové a pryžové díly v motorovém prostoru. Nejen, že vypadají stále jako nové, ale jsou pružnější, odolnější a prodlouží se jejich životnost. Díky pečlivému a pravidelnému ošetřování mám na původních tlumičích dosud nedotčené gumové manžety. Auto je čtrnáct let staré s více jak 200.000km na tachometru! Těsnění kolem dveří je vhodné zejména před zimou ošetřit glycerinem, aby nepřimrzlo. Protože se pod těsněním zdržuje vlhkost a různé nečistoty, každý rok je opatrně demontuji, vyčistím vše a nastříkám silikonovým olejem. Po zavadnutí přebytečný olej setřu hadříkem a těsnění vrátím zpět.

Další drobnosti pro lepší funkčnost

Do zámků je vhodný olej s grafitem. Závěsy dveří a místa, kde dochází ke tření, občas promažu kvalitním tukem, nejlépe bezbarvým. Hodně se mi osvědčil tuk, který používám na ložiska a bovdeny jízdního kola. Ten si udržuje i při velkých výkyvech teplot své vlastnosti a nezkapalní. Bez povšimnutí neponechávám ani konektory elektroinstalace. Každoročně je ošetřím kontakt sprejem, který nejen, že zlepší vodivost, ale vytěsní vlhkost a chrání vše před korozí.

Ochrana podvozku a dutin

Mnohá skrytá místa a dutiny mohou za čas překvapit výskytem koroze. To je však už pozdě zejména, když proleze naskrz. Různé firmy nabízejí vystříkání dutin a podvozku, což je třeba čím jak nejspíš udělat, pokud to člověk nemá možnost zvládnout vlastními silami. Ne všechny takové firmy ale udělají práci důkladně a pečlivě. Protože mám možnost najet s autem na rampu, ošetřuji si komplet podvozek sama. Je to otázka cca půl dne práce. Ještě před nástřikem ochranné pryskyřice je třeba celý podvozek pořádně vystříkat silným proudem vody (pozor na plastové kryty pod motorem a podběhy) a důkladně vše vysušit. Ideální je vystříkat to den předem a vše provádět za suchého a teplého počasí. Před nástřikem podvozku je důležité důkladně odstranit případnou rez, protože by i po nanesení ochranného nátěru dál hlodala na kovových dílech a velmi brzy se opět ukázala. I původní barva, která má tendenci odprýskávat, je třeba dobře odstranit. Často si vystačím s drátěným kartáčem a hrubším smirkem. Na odmaštění používám technický benzín a hadřík, který nepouští vlákna. Takto připravený podvozek nastříkám kvalitní pryskyřicí, která si uchovává po zaschnutí pružnost a je odolná vůči odlétávajícím kamínkům i soli. Konkrétně používám značku Motip (prodává se i ve více barevných provedeních) a na celý podvozek mi postačí bohatě dvě dózy. Stříkám více tenkých vrstev v intervalech cca 20 minut. Důležité je takto ošetřit i vnitřky lemů blatníků, ramena náprav a upevňovací prvky na podvozku. V tenké vrstvě je barva docela hladká. Barva by se neměla dostat na pryžové díly a manžety, proto je předem zabalím do sáčku nebo novinového papíru, případně zástřik barvy opatrně odstraním ředidlem. Všechny pryžové a plastové části pak ošetřím silikonovým olejem a nechám ho chvíli působit. Poté přebytečný olej setřu hadříkem. Nezapomínám ani na výfuk. Tady používám silikonovou stříbrnou barvu odolnou vůči vysokým teplotám. Vydrží hodně dlouho a je stále jakoby mastná, takže odpuzuje vodu a škodlivé látky. Po zimě je třeba poopravit barvu tam, kde ji kamínky poškodily. Kvalitně provedený nástřik podvozku vydrží velmi dlouho, ale vždy je dobré preventivně zkontrolovat jeho stav před zimou.

Do dutin používám speciální vosk ve spreji, který se jednoduše aplikuje tenkou trubičkou, takže je možné se i úzkou skulinkou dostat hluboko dovnitř ošetřovaného dílu. Používám ochranný vosk značky Dinitrol, protože mimo své vynikající dlouhodobé konzervační vlastnosti má tendenci teplem vzlínat a roztáhnout se na celou vnitřní plochu dutin. Proto je dobré toto dělat v létě. Takto ošetřuji dveře, zadní víko, vnitřní prolisky přední kapoty (ve všech těchto dílech jsou otvory) a samozřejmě prahy (tam je třeba demontovat plastové kryty pro zpřístupnění horních otvorů). Vosk stříkám i do nepřístupných skulinek, například spodní části předních blatníků za koly, kde se zdržují nečistoty odlétávající od kol. Samozřejmě je třeba tyto dutiny nejdřív řádně vyčistit, protože i přes plastový podběh se tam dostane neskutečné množství nečistot.

Péče o automobil, jak jsem ji popsala, není zcela jednoduchá záležitost a vyžaduje dost času a trpělivosti. Pro mě je auto nejen dopravní prostředek, ale i velké hobby, takže mu věnuji dost času a péče. Vynaložená práce na druhou stranu přinese nejen očekávaný výsledek, ale pomůže udržet i hodnotu automobilu. Vycházela jsem zejména z vlastních zkušeností a rad odborníků, včetně informací z odborné literatury .

Panamera S Hybrid

 

Panameru S Hybrid pohání kompresorem přeplňovaný zážehový šestiválec s výkonem 333 k (245 kW), který je spojen s elektromotorem o výkonu 47 k (34 kW). Oba motory pohánějí vůz společně, ale jsou schopné jej uvádět do pohybu také samostatně.

Elektromotor se při zpomalování nebo brzdění přepíná do režimu generátoru a plní také funkci startéru. Mezi spalovacím motorem a elektromotorem je umístěná elektronicky ovládaná spojka, jež dokáže oba motory od sebe odpojit a spolu s elektromotorem tvoří hlavní hybridní modul hnacího ústrojí.

Elektromotor je umístěný mezi zážehový motor a převodovku a je spojen s nikl-metal-hydridním (NiMh) akumulátorem, v němž se uchovává elektřina získaná rekuperací kinetické energie při brzdění a jízdě

Dynamika je tak velmi podobná jako u modelu Panamera S s osmiválcem. Hybrid zrychlí na stovku za 6 sekund a jede maximálně 270 km/h.

V běžném provedení si auto v průměru řekne podle tabulek o 7,1 litru paliva na 100 kilometrů, což je dokonce méně, než vyžaduje hybridní i dieselové cayenne a výrazně méně než kterákoli jiná panamera. Třeba osmiválcové „esko“ s manuálem si řekne o 12,5 litru, s automatem PDK o 10,8.

Porsche 911,

 

V americké firmě Singer Vehicle Design vezmou staré Porsche 911, vymění části karoserie, nacpou ho novou technikou a omlazená legenda může trhat asfalt. Cena ale odpovídá novým Porschím.

 Ne že by nešlo koupit staré Porsche 911 do roku výroby 1993. Jenže buď to bude opečovávaný veterán, s kterým majitel asi nebude chtít jezdit v každodenním provozu, anebo auto žádající si nákladnou renovaci.

Alternativou je nabídka americké firmy Singer Vehicle Design, mimochodem jen dva roky staré, která se pustila do zajímavého projektu. Shání staré porscháky s platnou registrací a přestavuje je na moderní auta. Pro sběratele tedy nic zajímavého, ale bohatým milovníkům postarší techniky může jejich 911 vykouzlit úsměv na tváři.

Singer Vehicle Design používá pro přestavbu Porsche 911 z let 1969 až 1993, tedy zhruba od B série po inovovaný model 963. Ve všech případech je to klasická 911 s ještě málo sklopenými předními světlomety a poměrně subtilní karosérií oproti následujícím modelům. Auto je v dílnách úpravce kompletně odstrojeno až na šasi a části střechy a samozřejmě vše projde renovací a antikorozní úpravou.

Na historický základ pak přijdou části karoserie z uhlíkových vláken (vyjma předního spoileru a střechy, pokud si zákazník žádá střešní okno). Přední spoiler je plastový a dveře zůstávají ocelové kvůli bezpečnosti. Nový je vysouvací zadní spoiler, inspirovaný tím z Carrery RS z roku 1973. Spoiler se vysouvá v závislosti na rychlosti. A přední bi-xenonové světlomety jsou taktéž nové, originály je jednoduše mít nemohly. Doplňková světla připomínají originály, ale stejně jako hlavní lampy jsou nové od Helly.

Částečně nový je i interiér, kde výrobce umístil anatomická sedadla Recaro, která připomínají originály ze sedmdesátých let. Palubní deska je skoro stejná jako ta původní a části mohou opravdu být použity z dárcovské 911. Záleží na stavu původního auta a také na jeho verzi.

Pod zadní kapotou Singeru 911 bručí jeden z trojice motorů. Ovšemže jsou vzduchem chlazené a vychází z 3,6litrového motoru, který Porsche osazovalo model 911 po roce 1990. V nabídce Singeru jsou tři výkonové varianty s objemem 3,6 až 3,9 litrů a výkonem od 300 do 425 koní. U výfuku mají zákazníci na výběr dvě možnosti: klasický s výměníkem tepla pro topení (motor je vzduchem chlazený), anebo bez výměníku. V druhém případě auto dostane samostatné topení.

Převodovka Getrag G50 pochází z modelové řady 964, případně je k dispozici za příplatek i šestistupňová varianta převodovky. Zájemce může volit mezi běžným diferenciálem a diferenciálem s omezenou svorností. Převodovky jsou kompletně zrepasované, stejně jako ostatní použité původní díly. Nových dílů se dočkal i podvozek, kde si zákazník opět může vybrat z několika variant nastavení. Brzdy dodalo Brembo, tlumiče Bilstein nebo Ohlins a pružiny Eibach.

Singer 911 je pořádně nadupaný stroj. S nejsilnějším z trojice motorů dokáže zrychlit na stovku za 3,9 sekundy a upalovat přes 270 kilometrů za hodinu. Vedle výkonného motoru stojí za těmito výbornými parametry i lehká stavba auta, prototyp totiž váží jen 1 080 kilogramů.

Zájemce o nový/starý sporťák Singer 911 si ale musí připravit pořádnou sumu peněz. Základní varianta s nejslabší výkonovou variantou motoru stojí 200 000 dolarů, což je v přepočtu přes 3,5 milionu korun. Přitom příplatkových doplňků může být nepočítaně. Pro porovnání, současné Porsche 911 stojí v základní verzi Carrera od 2,3 milionu korun a nejnadupanější verze GT2 RS 6,3 milionu korun.

Ford Focus RS

 

.

 

 Na úvod

Nejšílenější předokolku současnosti – Ford Focus RS – jsme už v redakci měli. Tehdy jsme s ním na Nordschleife zjišťovali, zda se dokáže vyrovnat klasické koncepci s pohonem zadních kol. Proti kupé Nissan 370Z to vůbec neměl snadné.

Proč si vlastně nepřipomenout znovu, jak tohle auto jezdí? Stejně jako se rádi vrátíte do restaurace, kde mají ty nejlepší půlkilové steaky, tak i my se rádi znovu posadíme za volant auta, se kterým jsme se už několikrát v minulosti svezli. A není snad tohle ta nejlepší vizitka pro jakékoli auto, když se za jeho volant zmlsaný a rozmazlený (ano, a samozřejmě i podplacený) novinář rád vrátí?

Po všech Toyotách Prius, Volkswagenech Polo, Kiích Sorento a Citroenech C3 bylo náhodou moc příjemné opět si připomenout, že dnes stále někteří masoví výrobci umí postavit skutečné auto pro řidiče. Auto, kvůli kterému si vezmete den dovolenou, vstanete ve čtyři ráno, spálíte tři nádrže vysokooktanového benzínu a je vám to jedno (ne proto, že by vám benzín někdo platil, ale proto, že vás to setsakramentsky baví).

Technika

Vezměme to tedy v rychlosti. Ford Focus RS není jen načipovaná varianta Fordu Focus ST s tvrdším podvozkem. Je to prakticky úplně jiné auto.

Vpředu sice najdete řadový pětiválec od Volva, ale ten dostal tolik nových, odolnějších a kvalitnějších komponent, že ho vlastně můžete považovat za nový motor. Jeho výkon 305 koní přichází v 6500 ot./min. a točivý moment 440 Nm je k dispozici v rozmezí od 2300 do 4500 ot./min. Nezávislá měření sice ukázala trochu menší čísla, ale na silnici vám těžko přijde, že tohle auto nemá výkon.

Zcela zásadní věc se však týká podvozku a přenosu výkonu. Ford Focus RS je totiž předokolka a ještě žádné sériové auto s pohonem předních kol nemělo takový výkon a točivý moment. Ford proto investoval nemalé úsilí, aby se mu podařilo eliminovat všechna negativa spojená s přenosem takové porce výkonu pouze přes přední kola.

Ford Focus 1.6 TDCI EcoNetic

 

 

 

Nový Focus v ekologické a úsporné verzi jen usrkává naftu. Zjistěte, kolik paliva má spotřebovat v kombinovaném cyklu.

Zobrazit galerii Ford Focus se ještě nezačal ani pořádně prodávat a už je tu ekologická verze, která ale bude pro leckoho dávat mnohem větší smysl než kdejaké nepoužitelné elektromobily. Dieselový Ford Focus EcoNetic dostal motor 1.6 TDCI a podle výrobce má spotřebovat v kombinovaném cyklu jen 3,5 litru na 100 km a vypustí pod 95 g/km CO2.

Když tedy naplníte nádrž na 53 litrů nafty po okraj, ujedete s Focusem 1.6 TDCI EcoNetic přes 1500 km. A tomu se žádný rádobyekologický elektromobil nemůže rovnat. Aby se Focusu podařilo dosáhnout tak nízké spotřeby, vedle upravených převodových stupňů a pneumatik s nízkým valivým odporem přidává ještě vylepšenou aerodynamiku se zavírací mřížkou chladiče (koeficient odporu vzduchu klesl na 0,295), systém start/stop a indikátor včasného řazení.

Ford Focus 1.6 TDCI EcoNetic má výkon 105 koní a spolu s šestistupňovou manuální převodovkou by měl podle automobilky nabízet dostatečnou radost z jízdy, jak se na Focus sluší a patří.

Úsporný Focus také nepřínáší žádné kompromisy z hlediska výbavy nebo komfortu cestování. Dostanete všechno, na co jste zvyklí, tedy klimatizaci, elektrická okénka, centrální zamykání, audio systém a další nezbytnosti. Cenu ale bohužel ještě automobilka neuvedla, ani kdy přiveze Focus EcoNetic na ná

Ford Focus 1.6 TDCI EcoNetic má výkon 105 koní a spolu s šestistupňovou manuální převodovkou by měl podle automobilky nabízet dostatečnou radost z jízdy, jak se na Focus sluší a patří.

Úsporný Focus také nepřínáší žádné kompromisy z hlediska výbavy nebo komfortu cestování. Dostanete všechno, na co jste zvyklí, tedy klimatizaci, elektrická okénka, centrální zamykání, audio systém a další nezbytnosti. Cenu ale bohužel ještě automobilka neuvedla, ani kdy přiveze Focus EcoNetic

Mercedesy AMG budou hybridy

 

 

 

Zatímco některé značky používají hybridní technologii jako zásobárnu výkonu, u AMG budou elektromotory sloužit ke snížení spotřeby.

Na hybridní pohon se můžete dívat různě. Buď ho pojmete jako rezervu výkonu, což dělá třeba Honda CR-Z a Porsche 918 RSR, nebo ho můžete chápat jako cestu ke snížení spotřeby a emisí, podobně jako Toyota Prius nebo Chevrolet Volt. Mercedes-Benz s divizí AMG, ač se tváří jako sportovní odnož, ale půjde tou druhou cestou.

A co k tomu Mercedes vede? Modely divize AMG jsou totiž prý dostatečně výkonné, než aby bylo potřeba další složitou technikou přidávat koně. Automobilka se tak může soustředit na snížení spotřeby a emisí při zachování vysokých čísel výkonů a rychlostí.

Mercedes-Benz použije ve vozech AMG nejprve systém stop/start a rekuperaci kynetické energie, kterou bude snadné uložit v akumulátorech a pomocí kompaktního elektromotoru uvolnit. Podobný „mild-hybrid“ systém využívá třeba Mercedes S400 Hybrid. Taková cesta se pro AMG jeví jako nejsnesitelnější.

Mercedes ale pracuje i na plně elektrických vozech nebo elektromobilech se spalovacím motorem jakožto generátorem, který v případě vybití akumulátorů prodlouží dojezd. Taková technika se ale do modelů AMG zřejmě v dohledné budoucnosti ještě nedostane.

Jak předejít nachlazení?

 

 

 

 

Jak předejít nachlazení? Jezděte starým autem.

Vědci přišli se zajímavým objevem. Řidiči a cestující ve starých autech jsou prý méně náchylní na nachlazení a další respirační choroby.

Lámete si hlavu nad tím, proč jste za poslední rok, co jezdíte svým novým Golfem s bezchybným těsněním oken a dveří byli již desetkrát nastydlí, zatímco během vlastnictví starého Fiatu, do kterého zatékalo, vás rýma neskolila ani jednou? Možná je na vině právě příliš dokonalá izolace vašeho nového auta od okolního prostředí.

Vědci z Austrálie a Nového Zélandu na svém výročním setkání předložili studii, podle které jsou právě majitelé nových aut mnohem náchylnější k nachlazení. Jako důvod uvedli příliš dokonalou izolaci aut, takže dovnitř neproniká čistý vzduch. Bacilům a bakteriím se uvnitř auta daří, množí se hlavně v klimatizaci a místech, které jsou špatně větrány a kde se drží vlhkost.

Staré auto prý hůře těsní dveře a okna, a tak dovnitř proniká čerstvý vzduch. Interiér starého auta také lépe větrá a nedrží se v něm tolik vlhkosti. Zároveň si doktoři myslí, že staré auto po několika majitelích je ideálním zdrojem bakterií a bacilů v malém množství a člověk si pak snáze posílí imunitní systém. Nové auto je prý až příliš čisté.

Něco na tom bude, ale podle nás to rozhodně neznamená, že teď všichni musíte běžet do bazaru a koupit si tu nejpříšerněji vyhlížející plečku s interiérem páchnoucím jak mokrý pes jen proto, abyste nedostali rýmu. Rozhodně budeme raději týden tahat kapesník než se léčit ze svrabu a neštovic.